Františkovy Lázně

Františkovy Lázně – indikace a léčebné metody

Lázně Františkovy Lázně jsou známé léčbou chorob pohybového aparátu. Zdejší přírodní léčivé zdroje, v kombinaci s moderními léčebnými metodami, slouží především ke zmírnění potíží pacientů s degenerativními či zánětlivými chorobami pohybového aparátu i poúrazových a pooperačních stavů. U chronických onemocnění má velký vliv i příznivé působení na psychiku nemocného, který po každé kúře zřetelně poznává, že jeho problémy lze pobytem v lázních Františkovy Lázně pozitivně ovlivnit. Okolní rovinatý terén lázní Františkovy Lázně poskytuje dostatek příležitostí pro procházky, jízdu na kole i jiné pohybové aktivity, vhodné pro pacienty s postižením pohybového systému.
Františkovy lázně disponují také bohatá paletou silně mineralizovaných pramenů, které umožňují jedinečný způsob léčby srdečních a cévních chorob. V lázních Františkovy Lázně se využívají ve všech možných formách, jako vanové koupele, plynové lázně i plynové injekce.
Františkovy Lázně jsou vyhlášené také léčbou ženských nemocí. Léčí se zde primární a sekundární sterilita, poruchy ovariální funkce a s tím související poruchy menstruačního cyklu, zánětlivá onemocnění vnitřních rodidel a jejich následky, stavy po gynekologických operacích a klimakterické obtíže. Od roku 1985 je v lázní Františkovy Lázně také prováděna rehabilitace pacientek po onkologické léčbě. V roce 1967 se v lázních Františkovy Lázně začalo – zřejmě vůbec poprvé na světě – s gynekologickou balneoterapií dětí a dospívajících dívek.

Františkovy Lázně – léčebné metody

Léčba v lázních Františky Lázně je založena na využití bohatých a účinných léčivých zdrojů:- přírodní léčivé slatiny s vysokým podílem rozpustných minerálních lázek- přírodního léčivého plynu separovaného z františkolázeňských minerálních vod i samostatně vyvěrajícího suchého oxidu uhličitého- přírodní léčivé vody – 20 minerálních pramenů se střední až silnou mineralizací.Františkovy Lázně jsou jedinečné minerálními prameny s vysokým obsahem oxidu uhličitého, sirnoželezitou slatinou a přirozeně vyvěrajícím kysličníkem uhličitým, to vše bohaté na velmi čisté ovzduší, parky a lesoparky plné svěží zeleně.
Přírodní minerální voda v lázních Františkovy Lázně má relativně vysoký obsah rozpuštěného oxidu uhličitého, jehož množství poněkud kolísá podle zdroje, ročního období a jiných vlivů. K uhličitým koupelím se používá ve Františkových Lázních pouze léčivá voda bez jakýchkoliv chemických či jiných příměsí, s přirozeným obsahem přírodního oxidu uhličitého. Před přípravou koupele se voda pouze šetrným způsobem ohřeje na předepsanou teplotu.
Pro Františkovy Lázně významná, vyhlášená františkovázeňská slatina, vznikla především z vrstev rákosu, kterým od konce poslední doby ledové zarůstalo dno chebské pánve. Rozsáhlé ložisko se nasytilo minerály z vyvěrajících místních minerálních pramenů, které se ve slatině hojně uložily. Za nejvýznamnější z nich jsou dosud považovány sloučeniny síry a železa. Tvorba slatiny částečně probíhá dodnes, a to v místech, jejichž vodní režim a rostlinný pokryv nebyly rukou člověka příliš pozměněny. Slatinné zábaly jsou pro Františkovy Lázně tradiční léčebnou metodou s účinky termickými, chemickými a mechanickými. Na jejich působení organismus citlivě reaguje a příznivé změny přetrvávají i po návratu z lázní. Tepelné účinky jsou pro léčení nejdůležitější.
Léčebné procedury, využívající přírodní léčívé zdroje, jsou ve Františkových Lázních doplněny širokou nabídkou dalších příjemných lázeňských léčebných i wellness procedur.

Františkovy Lázně – volný čas a okolí

Informační centrum hlavním organizátorem takřka všech významných kulturních akcí ve Františkových Lázních. Většinou přímo v jednotlivých lázeňských domech pořádá koncerty, odborné i zájmové přednášky, představení pantomimy, módní přehlídky, taneční večery, dále pak informační procházky městem s odborným průvodcem a další zajímavý program.
Zvláště v letních měsících jsou ve Františkových Lázních velice oblíbené koncerty františkolázeňského orchestru v hudebním pavilónu před terasou Sadové kavárny, vyhledávané jsou výstavy v malé galerii hotelu Tři lilie. Přímo ve Františkových Lázních v sídle informačního centra je možné dotázat se na jednotlivé programy, zjistit spojení či jiné důležité informace. Pro zájemce zajistí také vstupenky na divadelní představení a koncerty. K dispozici jsou zde také informace o kulturním dění v okolí Františkových Lázní. Zdravé a čisté klima Františkových Lázní přímo vybízí k výletům a procházkám do blízkého okolí, pěšky nebo na kole. Chebská pánev je pro cykloturistiku jako stvořená. Je snadné si zde naplánovat libovolně dlouhý okruh s ne příliš vysokou náročností, pro odvážnější jsou zase vhodné stezky v příhraniční oblasti nedaleko od Hazlova. Půjčovna kol se nachází vedle parkoviště u Luisiných lázní. Vyznavačům plaveckých sportů a fitness slouží hostům lázně Františkovy Lázně luxusní komplex Aquaforum. Aquaforum svět vody a relaxace ve Františkových Lázních nabízí jedinečnou možnost odpočinku a uvolnění – 1500 metrů čtverečních vodní plochy, vnitřní a vnější část, vnitřní a vnější whirlpool, tobogan, klouzačky, snack bar, restaurace. V Aquaforu je také moderně vybavené fitness studio v regionu s perfektně vyškoleným personálem a osobním přístupem ke každému klientovi, klimatizovaný sál i posilovna a fitbar. Před lázeňským hotelem Imperial se nachází minigolf, ruské kuželky, petanque. Vyznavači tenisu si mohou zahrát na kurtu v MONTI Thermae nebo přímo v Tenisovém klubu Františkových Lázní. Tenisové kurty v krásném a příjemném prostředí lesoparku u Labutího jezírka nabízí sportovní vyžití všem návštěvníkům lázní Františkovy Lázně – milovníkům bílého sportu. Hostů Františkových Lázní je k dispozici také klubové 18 jamkové hřiště, které se rozkládá na 85 hektarech v Ašském výběžku nedaleko Hazlova, v jednom z nejkrásnějších koutů Chebska. Celková délka kurzu je 6300 metrů, náročnost 72 par, odpaliště je dlouhé 300 metrů. 10minut jízdy autem.

Františkovy lázně nabízejí prostřednictvím pracovníků informačního centra také program podle přání hostů – doporučí pěší túry či cyklotrasy, nabídnou krátké, odpolední výlety i celodenní autokarové akce s průvodcem. Mezi nejoblíbenější patří cesty do Karlových Varů, Mariánských Lázní, na hrad Loket, do Kynžvartu, Teplé, Doubravy, na hrad Ostroh (Seeberg) či do přírodní rezervace SOOS. 
Františkovy Lázně jsou dobrým východiskem i pro delší turistické túry, které umožňuje ideální terén, dobře značené turistické trasy i množství historických a přírodních zajímavostí. V informačním centru mohou hosté využít také širokého výběru turistických map i možnosti půjčení speciálních trekingových holí.
Nejzajímavější turistické cíle, v nejbližším okolí Františkových Lázní s popisem a určením náročnosti a délky tras, jsou k vyzvednutí také v informačním centru lázní Františkovy Lázně. Bývá organizována také Informativní vycházka po Františkových Lázních s průvodcem – příjemná procházka s odborným výklad o historii města Františkovy Lázně, lázeňské tradici i typické architektuře. 

Františkovy Lázně – historie

Rozhodnutí o založení Vsi Císaře Františka v roce 1793 zahájilo zcela nové období ve vývoji celého západočeského regionu. Věhlas lázní Františkovy Lázně, zdravého místa uprostřed zeleně se zázračnými léčebnými účinky zdejších přírodních zdrojů, pak velmi rychle přeletěl hranice Evropy a dosáhl až za oceán.
Dnešním lázním Františkovy Lázně známý Františkův pramen, ve středověku nazývaný Chebská voda, Městská nebo Slatinná kyselka, přinášel úlevu nemocným obyvatelům z okolí nejméně od počátku 15. století, jak dosvědčuje nejstarší dochovaná písemnost. Další zmínka z roku 1617 pak dokládá šířící se proslulost zdejší minerální vody, neboť si ji nechala dovážet z Frantriškových lázní až do Prahy také císařovna Anna.
Se založením města Františkovy Lázně i se známou rebelií chebských žen, je těsně spjato jméno lékaře Bernharda Adlera. Velice dobře si uvědomoval sílu léčivých účinků, které kyselka obsahovala, a proto zařídil vyčištění pramene. Kvůli jeho ochraně nad ním nechal vybudovat jednoduchý dřevěný pavilon, odkud vyváděl vodu rourami do jímky. Jenže chebské ženy to pochopily jako útok na své právo čerpat ve Františkových Lázních kyselku přímo od pramene a 18. srpna 1791 pavilon srovnaly se zemí. Rebelie dohnala doktora Adlera až za císařem Leopoldem II. do Prahy, který vyhověl jeho žádosti o nápravu. Vyslaná komise nejen vyřešila otázky hygieny pramene a jeho stáčení, ale přišla i s návrhem na založení lázeňského města Františky Lázně. První plán nového města Františkovy Lázně vytvořil abbé Tobiáš Gruber, lékař z Bíliny. Císař František I. je dekretem z 27. dubna 1793 schválil a Ves Císaře Františka (Kaiser Franzensdorf, od roku 1807 Lázně Císaře Františka – Kaiser Franzensbad) byla na světě. Ještě v tomtéž roce vyrostl ve Františkových Lázních pavilon Františkova pramene, Společenský dům a do konce roku 1794 dalších deset domů, vesměs kolem budoucí Národní třídy, včetně dnešního komfortního hotelu Tři lilie (původně Loimann – Badehaus).
V roce 1820 byl ve městě Františkovy Lázně vysvěcen kostel Povýšení sv. Kříže, který nahradil skromnou kapličku z roku 1784 a stal se jednou z nepřehlédnutelných dominant města Františkovy Lázně. V té době se už dvě desítky let využívala zdejší slatina pro léčebné účely, a do Františkových Lázní jezdily tisíce hostů z celé Evropy, včetně slavného Johanna W. Goetha. Změnilo se i okolí lázní. Původně rejtarské vyjížďkové aleje, které lemovaly hlavní třídu, se staly ulicemi, francouzské parky se proměnily na anglické a město Františkovy Lázně získalo svou charakteristickou zeleň.